0

Reporty

28/02/2019 v 21:15 od

52599122_1242176142602802_8354117660266463232_n

FRÝDEK MÍSTEK-PROSTĚJOV 4:1 SOBOTA 23.2 2019

V sobotu nadešel čas na poslední výjezd letošní základní části. Tabulka byla ještě stále dost zamotaná a některé z nás zajímalo, jak se bude dařit našemu klubu v předposledním zápase ve Frýdku. Samotný den výjezdu vypadal velmi nadějně. Pěkný sluneční den, dobrá nálada a chuť fandit rozhodně nechyběla. Zejména v posádce, která vypravila tranzit.

Pomalu se scházíme na domluveném místě, kde se nás sešlo jedenáct. Není to moc, ale podle informací jsme věděli, že pár lidí jede ještě po své vlastní ose. Před odjezdem z našeho města nás ještě občerstvil jeden z dodavatelů kvalitním destilátkem. Bereme menší flagu, megafon, buben a sedáme do káry. Devět těch stálejších z nás sedáme do tranzitu a dva fanoušci ještě musí čekat na další svoz. Cesta probíhá velmi hladce a v poklidu. Kopli jsme do sebe pár zesilovačů již od zmiňovaného dodavatele a užívali výjezd. Časově jsme stíhali cestu velmi slušně a tak jsme se rozhodli zapít ty dobroty nějakým tím zlatým mokem. Po cestě jsme tedy sjeli do Nového Jičína, kde jsme si vyhledali docela pěknou hospůdku, s krásnou obsluhou a s dobrým pivkem. Akorát mi trochu vadil ten dres Baníku na zdi..

Po občerstvení v Novém Pičíně pokračujeme směr Frýdek. Při příjezdu do tohoto tamného města projíždíme kolem policejní dodávky, která zřejmě byla připravena pro nás. Při příjezdu k zimáku hledáme místo k zaparkování a tak se ptáme prvního strážce ve vestičce, jestli můžeme zaparkovat vedle zimáku. Chudák se klepal jak jorkširský teriér a když na něj jeden z nás trochu víc huknul tak to vypadalo, že si i káknul do trenek. I když hned vedle stadionu byl krásný prostor k zaparkování, tak druhý ze security posílá našeho řidiče na parkoviště o pár bloků dál. Než náš šofér zaparkoval, tak si nás místní policajti ověřují kontrolou dokladů.. Moc se mi to nelíbilo, ale někdy je lepší prostě držet hubu. V duchu jsem si jen říkal ,, Vidíš blbečku, kdyby ses líp učil, tak tady nemusíš stát v zimě a kontrolovat občanku fanouškovi, který má s větší pravděpodobností vyšší vzdělání než ty“

Po kontrole dokladů, která trvala ne malou chvíli, následovala hned další. Tentokrát jestli nemáme u sebe nějaký to pyro apod. Tato kontrola byla už užitečnější. Zaslechl jsem totiž z vysílačky jednoho z policistů hlášení o příchodu na zimák čtyř baníkovců. Ihned jsem šel se zmínit naši výpravě o této informaci. Bylo tedy dobré mít oči na stopkách, i když z toho nic velkého nehrozilo.

Na samotný zápas jsem se velmi těšil, a když jsem viděl kolik nás je v sektoru, čekal jsem docela slušnej doping. Bohužel mezi náma bylo spousta lidí, který si asi slíbili, že prostě tu pusu neotevřou a budou se jen otráveně dívat na hokej. Na některé opravdu byl zajímavý pohled. Samozřejmě to silné jádro výjezdu dalo do fandění co nejvíc šlo. Na ledě to vypadá, jakoby snad hrál Most s útočnými esy Luďan, Eda a Franta místo našeho Prostějova a tak náš milovaný klub odjíždí po první třetině do šaten za stavu 0:3. Během první třetiny zpozorujeme pozornost místní security, a při příchodu dvou příslušníku PČR a odvodu jednoho z nás nikdo nechápe. Páni policajti měli seznam jmen se všemi zlobivci, co mají zákazy, ale u tohoto prodejce krmiv nepochodili. Po poradě s místní kriminálkou se slovy „To není on, co teď máme dělat“ je dotyčný po pár minutách propuštěn a jako bonus dostane i omluvu! Shodujeme se, že jediný, s kým by si ho mohli od nás splést je Davor Šuker. V druhé třetině jde do brány miláček tribun HUF a tak hráče povzbuzujeme ještě o něco víc. Díky tomu dostáváme odměnu na snížení 1:3 od Tomáše Pšeničky, který je zvyklý dávat čtyři góly za zápas, a tak se ho už nebaví ani radovat. Řekl bych, že každý v našem sektoru se zaradoval více než zmíněný střelec. Velice, velice smutné. Během naši přesilovky dostáváme gól na 1:4 a to už hráčům ani nenadáváme, protože zůstáváme opaření, co se to tu vůbec děje. Třetinu nějak odfandíme. V poslední periodě už rozjíždíme demenci v podání chorálů oslavující pana S. Utkání prohráváme 4:1 a čekáme na příjezd našich plejerů. Za otázky Co je co je? Většina hráčů nepřijíždí ani k sektoru a za jejich potlesku odjíždí rovnou do šaten. Jeden z mála kdo došel až na kraj střídačky byl Neužil, který tam měl opřenou hokejku a pak kapitán Venkrbec který se snažil něco vysvětlit, ale moc se mu to nepodařilo protože nikdo neměl pochopení s výkonem.

52820245_1242176335936116_3502478411786354688_nCo se týče domácích, není moc co komentovat. Za třemi vlajkami se jich schází zhruba třicítka a za stálého fandění podporují svůj klub. Jedou stále na stejné vlně a za občasné pomoci tribun to není úplně špatný. Po zápase zašel náš řidič pro auto a mezi tím balíme flagu a venku dáme cígáro. Po sléze nastupujeme do tranzitu a všímáme si tří ,, nenápadných, utajených“ mušketýrů v civilu a máváme jim na rozloučenou. S úsměvem se jeden pousmál, pokrčil rameny a zamával taky. Myslím, že víc to nemusím rozebírat a je to víc jak jasné.

Pro mne tento výjezd byl i zajímavý tím, že jsem měl tu čest zaskočit naše kvalitní bubeníky, kteří se výjezdu účastnit nemohli. Nevím jaká byla spokojenost, to musí posoudit jiní, ale já byl rád, že jsem měl tu možnost a mohl jsem přiložit opět trochu ruku k dílu. Bylo jasné, že se nepodaří stoprocentně nahradit stálé bubeníky. Tuto informaci jsem se dozvěděl těsně před zápasem a příprava byla nulová. Byla to improvizace a je jasný, že už jsou všichni na něco zvyklí. Jako muzikant vím, že takové věci se musí natrénovat, nacvičit a zažít. Každopádně důležité bylo, že buben vůbec byl. Touto cestou bych chtěl i smeknout naším kotelníkům, protože to vůbec nebyla prdel a i po fyzické stránce dosti náročné na ruce. Po druhé třetině mě střídal další dobrovolník na bubnování.

Cesta domů proběhla i přes prohru ve veselém duchu. Zaznělo pár chorálů, nějaká ta zastávka a tradiční děkovačka řidičovi. Při příjezdu jdeme někteří ještě na nějaký drink, podíváme se v hospodě na nějaký ten souboj v UFC a valíme domů.

Sepsal: Karlos

 

 

 

 

Napsat komentář