0

Reporty

25/01/2019 v 11:25 od

nahled

Jihlava – Prostějov 2:3, 19. ledna 2019

Letošní ročník se moc chlubit výjezdovými počty nemůžeme. Oproti sezóně předešlé je to veliká bída. Kromě zápasů s Motorem, Přerovem, Havířovem a Porubou jsme nikam autobus  nenaplnili. Důvodů je spousta. A určitě to není jen kvůli několika zákazům, které nás letos postihly. Nechť si každý sáhne do svědomí, zda-li si opravdu nenajde jednu sobotu v měsíci čas a neušetří pár stovek na výjezd..

V posledních týdnech jsme zaznamenali několik neúspěšných pokusů o vypravení autobusu. Do Třebíče(31), Kladna(22) a Benátek(14) jsme se vydali alespoň v tranzitech. Největší zklamání panuje bezesporu s vánočním výjezdem na Kladno. Předloni v tento čas plný autobus do Benátek, loni 200 ks ve Frýdku a letos? Směšných 22 kusů v sektoru na Kladně, z toho fandících polovina. Co absolutně nechápu je, když se někdo nahlásí do busu, ale po zjištění, že se pojede třeba dvěma či třemi tranzity, tak jet nechce. Přece buď chci jet a budu na tom zimaku klidně sám, nebo nechci. Tohle fakt nechápu a s takovým přístupem svoji pověst, vybudovanou za poslední roky, rychle ztratíme…

O sobotní výjezd do Jihlavy je kupodivu zájem a přihlásit se ještě o 5 lidí navíc, tak bychom mohli vyrazit busem. Nakonec se z Prostějova vydává třemi plnými tranzity 27 fanoušků. Panuje celkem sychravé počasí a většina posádky se zahřívá všemožnými destiláty sotva mineme dálniční sjezd u Brodku u Prostějova. Minulý výjezd jsme si v tomto úseku vzpomněli, že nemáme vlajku, pro kterou jsme se nakonec vrátili. Nyní jsme si vzpomněli, že nemáme pro změnu buben. Tentokrát jsme již náš vůz neotáčeli, vždyť přeci máme ruce. Cesta plyne podle plánu, dálnice není kupodivu moc ucpaná a my tak cca půl hodiny před zápasem přijíždíme do Jihlavy. Zde nastává nepřekonatelný problém, a to najít volné místo na zaparkování. Nakonec po dlouhém hledání nacházíme někde mezi sídlišti místečko a míříme ke stadionu. Již z dálky vidím velké množství policie. A to jsme ani neměli vyhlášený výjezd..3

Po příchodu na stadion spatřujeme i velice početnou ochranku, jejíž členové se nechávají slyšet, že ihned jakmile roztáhneme choreo, které jsme si na dnešek přichystali, zničí ho. Údajně to mají přikázané od vedení klubu.2

S úvodním buly se trousí poslední opozdilci do sektoru a třicítka Prostějováků za vlajkou „FANS OF PROSTĚJOV“ spouští svůj doping. Troufám si tvrdit, že jsme pěkně slyšet. I díky mdlému výkonu domácího kotle a také díky dvěma slepeným brankám v síti domácího brankaře. Hokejkám to v poslední době moc nešlo, o to větší zadostiučinění je to pro ty, kteří je místo tlachání na fejsbuku vyjeli podpořit.

Náš support by mohl být ještě o dost lepší, mít dnes s sebou buben. Delší chorály tak občas skomírají na můj vkus příliš brzy, ale i tak jsme se s tím důstojně poprali.1

První třetina končí a my o pauze chystáme transparent na počest Jana Palacha, který se před padesáti lety rozhodl pro někoho podlým, pro někoho hrdinským činem, protestovat proti politické situaci v našem státě. S šéfem sekurity jsme vše probrali a při zjištění, že na transparentu není nic hanlivého či jinak pobuřujícího, dává nám i on své svolení..

Na začátku druhé třetiny si ještě rozdáváme bílé, červené a modré vlaječky. Postupně máváme s každou barvou zvlášť a na konci se všemi naráz. Možná naše dnešní choreo nesneslo to nejpřísnější kreslířské měřítko, avšak připomenulo událost, která by se připomínat rozhodně měla. A to je někdy mnohem víc, než krásně namalovaná plachta.50503875_347881635802732_3974537107648544768_n 50797002_238590767088954_5397657727856017408_n

4

Zbytek třetiny předvádíme stále dobrý doping, kterému pomohlo i to, že se všichni, až na spikra, sešikovali za transparent pěkně vedle sebe. Na ledě bráníme jedno oslabení za druhým, několikrát pozdravíme Kubu Neužila, který nás svými zákroky drží nad vodou.

Třetí třetinu je již většina sektoru společensky znavená. A tak zatímco náš výkon na tribunách postupem času uvadá, výkon domácího kotle naopak roste. Několikrát si dají se zbytkem stadionu solidní odpovídačku. Celkově však tábor Jihlavy není ničím zvláštní. Připomínají mi „jediné vládce Hané“ ze sousední Plechareny. Tábor, za který vystupují ženy, jejich „ultras“ mají vždy velká prohlášení na internetu, ale v realitě o nich nikdo neví. Nic, co by stálo za řeč. 5 let marně čekáme, kdy nás „černomikináři“ z řad jihlavských poctí svojí návštěvou. A poslední věc, kterou musím na jejich adresu zmínit, je trapný repertoár chorálů, kde se nachází, snad po vzoru Vsetína, chorály totálně okopírované z Vlajkonošů. Kdyby vás na těch lvíčatech alespoň bylo vidět…

Vraťme se ale do třetí třetiny našeho zápasu. V ní Marek Račuk střílí svou druhou branku v utkání a v sektoru hostů propuká maximální euforie. Téměř každý se baví a nechybí občas i totálně dementní pokřiky, díky kterým si snad dnešní výjezd každý zapamatuje. Dlouho jsem se na tribuně takhle nebavil a věřím, že ostatní také ne.

Hráči nakonec ubrání i závěrečné power play domácích a my si s nimi můžeme užít zaslouženou děkovačku, při které si zaskáčeme a dáme klasické „táhneme na hokej“. Cesta zpět již probíhá v mnohem klidnějším režimu. Strach ze zmrzlých silnic na Vysočině nás po chvíli přechází a my v klidu míříme až domů, do Prostějova.

sepsal: vlasta_palicka

Napsat komentář