Kvalifikace ME U21 Česko – Lotyško 2:1, Uherské Hradiště, 25. března 2016

Po založení různých místních facebookových skupin projektu Vlajkonošů, který vytváří atmosféru na zápasech fotbalových Lvíčat se již v průběhu hokejové sezóny předběžně domlouváme, že se vydáme do Uherského Hradiště přiložit pod kotel na kvalifikační zápas proti Lotyšům. Zájem je a povede se nahecovat dostatek lidí, abychom se mohli společně vydat autobusem.
Tím na stadion Slovácka vyjíždí 28 Prostějováků, poté co si prodáme ještě pár kusů nedostatkového zboží z našeho fanshopu v podobě minidresů,  uděláme ještě tour snad po všech vesnicích, které existují v našem okresu, pak už ale najíždíme na dálnici a cesta celkem ubíhá. U pokladny kupujeme lístky za lidovou padesátku a jsme poměrně překvapeni, jakým způsobem se zde vstupenky prodávají. Místo klasického „dej pade a vem si lístek“, si člověk musí říct, do jakého sektoru se chystá a počkat si, až mu lístek vytisknou, ačkoliv jsme si pak stejně mohli jít, kamkoliv se nám zachtělo.Do útrob stadionu vstupujeme asi dvacet minut před zápasem a propadáme lehké skepsi, protože v kotli, nebo teda v tom prostoru, kde by měl být, není vůbec nikdo a je pouze vyvěšeno pár vlajek, k nim přidáváme naši národní zástavu a čekáme, jak to tedy nakonec bude vypadat. Obavy byly zbytečné a kotel se naplní hezky, bylo v něm okolo 200 fans. Celkově si pak našlo na fotbal cestu 3076 diváků.S rozehráním zápasu přichází na řadu první prezentace, Argentina doplněná o národní vlaječky, které několikrát vytahujeme ještě v průběhu zápasu. Kotel Vlajkonošů se také samozřejmě pouští do fandění pod vedením dvou spíkrů a je to dobré, zapojují se i chorály složené Vlajkonoši a celkově je to dost jiné oproti repre zápasům na hokeji a nebo vlastně i normální fotbalové reprezentace. Za celý zápas ani jednou neslyšíme „Kdo neskáče není Čech“ nebo klasické „Češi do toho“, to nahrazuje chorál „Olé Česko do toho“ a nutno říct, že je to úplně o ničem jiném, když se to zpívá několik minut v kuse, než třikrát vsedě zařvat Češi do toho. Spíkři se také musí poprat s klasickým problémem, kterým je nefungující megafon, zvládají to však dobře a třeba u nás na pravé straně kotle je slyším snad lépe než s tím megafonem, otázka je, jak tomu bylo třeba v horní části tribuny.
V průběhu první půlky se vytahuje ještě jedna optická prezentace, balónky v národní trikoloře doplněné o obouručky, které dávají dohromady nápis „Česko“, při tomto choreu dávají Lvíčata gól na 1:0. Lotyši do deseti minut srovnají, atmosféra je však stále dobrá, šlo by z toho asi vymáčknout ještě o něco víc, ale není důvod zbytečně kritizovat.
Začátek druhého poločasu, je, co se dopingu týče, trochu ospalejší a je vidět, že i tady se projevuje klasický nešvar, kdy na tribuny se všichni vrátí až pět minut po začátku třetiny či poločasu, záleží, jaký sport navštěvujete. No a dobře jim tak, protože prošvihli vítězný gól Lvíčat, který padl po volném nepřímém kopu v pokutovém území.
Když už se všichni vrátí, tak je atmosféra super, vedeme a lidi se baví s postupem zápasu čím dál tím víc. Vytahuje se třetí a poslední choreo, malovaná plachta s vlajkonošským V doplněná o zlaté kartóny a další obouručky, které tentokrát tvořily nápis Vlajkonoši. Efekt opravdu pěkný.Doping je na vynikající úrovni, na pozici spíkra se vystřídá víc lidí a mezi nimi i náš prostějovský, místy je to opravdu fanatismus, hlavně při chorálu „Dej Česko gól“, kdy si sedáme a zpíváme potichu, poté zpívá jen pravá strana, pak levá… Je to bomba. Nakonec se profandíme až ke konci zápasu, který vyhráváme 2:1.Následuje děkovačka, která spočívá v odpovídačce s hráči „Čechy, Morava, Slezsko – to je naše Česko“ a pak je čas jít zpět k autobusu.
Po cestě do Prostějova ještě zastavujeme u benzínky, kde děláme fotky a videa s chorály Vlajkonošů doplněná o pyro a zbytek cesty se nese například i v duchu seznamování pár výjezdníků s aplikací Snapchat. Suma sumárum šlo o hodně povedenou akci Vlajkonošů, která ukázala jak velký potenciál tento projekt může mít, ačkoliv je stále co zlepšovat, zde mám na mysli opakovačky se zbytkem stadionu nebo souhru bubeníků, doufejme, že se podaří udržet vzestupnou tendenci představení Vlajkonošů, protože utkání v Hradišti dalo laťku hodně vysoko ať už úrovní dopingu nebo i prezentacemi. Každopádně si myslím, že celá skupina z Prostějova si tento zápas užila a soudě dle několika dotazů po cestě zpět, kdy bude další zápas Lvíčat, si troufám tvrdit, že nebudeme chybět ani na dalším.

Sepsal: Kafka